Kostarika. Den pátý

S přívaly vody a celkovou vlhkostí bylo jasné, že se dřív nebo později budeme potýkat s komáry. Doufal jsem však, že na ně budou fungovat ty nejsilnější repelenty na trhu. Bohužel i přesto vypadám, jako bych měl neštovice. Ale naštěstí prý nejsme v malarické oblasti.

Dnes se loučíme s Boca Tapada. Jen ještě posledních pár fotek Ibisů a směřujeme do nového působiště. Je to cesta dlouhá, únavná, pomalá. Naše průměrná rychlost opět dosahuje přibližně 30 km/h. A do toho samozřejmě ještě prší.

Poblíž místa, kde jsme zastavili na oběd, objevíme ve větvích odpočívající leguány. A tak se nám jídlo o pár snímků protáhne.

Po skoro celém dni na cestě jsme konečně na místě – Cerro Lodge. Náš nový domov nás přivítá zvesela. U místního krmítka je několik krásných papoušků Scarlet. Jenže jsem tak unaven, že pouze doufám, aby zde byli i zítra. Jdeme se trochu projít. Po dlouhé době v polojasném počasí bez kapek deště. Nízké slunce ozařuje kotlinu Tarcole River a tak snad se mi na kartu podařilo dostat i pár pěkných fotek krajiny. To ale zjistím až zítra. Únava je silnější.